Vlkolínec: príprava na akolytát

Od 15. do 16. 6. (pondělí-úterý) proběhla ve Vlkolínci u Ružoberku formace br. Tomáše M. Vlčeka a br. Josefa M. Vrány na přijetí služby akolytátu.

Vedení se ujal nový magistr juniorátu – formačního domu v Bratislavě – br. Martin M. Kollár.

Tento výjezd byl pojat zároveň jako výlet na zakončení studijního roku, proto s nimi jeli i ročníkově mladší spolubratři br. Petr M. Macháček a br. Patrik M. Rygiel. Díky br. Petrovi byl zajištěn jídelní režim dne, neboť se vyzná v kulinářském umění a díky br. Patrikovi byl zase vyřešen problém špinavého nádobí. Jejich spolubratři Josef a Tomáš se tak mohli nerušeně věnovat intenzivnímu naslouchání formačních přednášek br. Martina.

            Akolytát (z řec. akolúthos = služebník, žák), je název druhé služby, která se svěřuje kandidátům na kněžské svěcení, (první je lektorát), pak už následuje jáhenské (diakonské) svěcení. Tato služba může byt svěřená také laikům – mužům, kteří se nepřipravují na kněžství. Akolytát zahrnuje službu mimořádného rozdavatele sv. přijímání. Mimořádný znamená, že akolyta je k dispozici knězi jako ministrant-pomocník, který může v mimořádných případech rozdávat sv. přijímání. Nejčastěji to bývá při velkém množství věřících přistupujících k Beránkově hostině. Akolyta pomáhá také při purifikaci (čištění) kalicha a obětní misky po svatém přijímání. Kromě toho může s dovolením správce farnosti zastoupit kněze v nošení sv. přijímání nemocným a starým lidem, může vyložit a schovat Nesvětější svátost oltářní (nesmí udělovat požehnání).

            Tento pobyt v malebné horské vesničce, zapsané do světového dědictví UNESCO, byl zpestřen odpoledními túrami a výstupy na nedaleké vrcholky hor a kopců. Pondělní večer byl zakončen mší sv. (naopak v úterý byl úsvit nového dne zase mší svatou vítán). V každém případě to bylo v místním kostelíku, které se zúčastnila čtvrtina místních obyvatel (čtyři zbožné ženy). V pondělí po mši svaté byla vystavena k adoraci a chválení Nejsv. svátost oltářní. Zbožné chvály, provázené hraním na kytaru br. Petra, byly zakončeny závěrečným požehnáním. Závěr formačního pobytu byl korunován dobrou večeří, která přišla vhod po náročném výšlapu a zážitku z hledání „ztraceného“ bratra který si zahrál v lese na schovávanou. Následoval společný úklid horské chaty a rychlý odjezd do Bratislavy. Někteří bratři (kromě řidiče) vyplnili cestu spánkem, ve kterém pokračovali už všichni ve svých postelích neco po půlnoci.

-jv-